Míle je malá vesnička na pobřeží Oceánu. Většinou je tu klid, poslední dobou
se ale dost projevoval Poryv.
Dnes ráno, když se Janko Rybář vracel se
syny z lovu, si jeden z nich všiml čehosi ve vodě. Netrvalo dlouho a vytáhli
několik bezvládných, podivně oblečených těl.
Jak víte z vyprávění svých
starších, tak se už dříve stalo, že příboj vyvrhl na břeh podobně oblečené
osoby, ale nikdy se nestalo, aby někdo z nich byl naživu. Až teď. Dosud jste
vždy jen pohřbili vyvržené ostatky do moře, ale dnes je to jiné…
Vzali
jste je do vesnice a udělali co bylo ve vašich silách. Když Dobrota dá,
konečně se třeba dozvíte, co jsou zač…
Místním lidem se násilí maximálně příčí - razí pravidlo, že vše se dá řešit
mírovou cestou. Jsou mírumilovní, pacifističtí a sluníčkoví. Vždy ochotní
druhým pomoci.
Domorodci nazývají svůj svět Malým Lívancem.
Vesnička, ve které se děj odehrává se nachází subtropickém až mírném podnebí s
velmi teplým a stálým klimatem.
Úroda se sklízí dvakrát do roka (rok má
365 dní). Lidé se kromě zemědělství živí chovem tradičních domácích zvířat a
rybolovem.
Pokud dojde k zatmění slunce (což se stává asi tak jednou za
250 let), obyvatelé pořádají obří slavnost, protože věří, že kdyby neuctili
vhodným způsobem Dobrotu a lásku, slunce už by nevyšlo.
Místní lidé
věří, že slunce je lucernou Sv. Dobroty. Noc je čas odpočinku a spánku a kdyby
byla noc pořád, všechno bude spát a nebude se moct projevovat další dobro
Svaté Dobroty ;-).
Nejvyšší Mistr Sv. Dobroty se jmenuje Ňamix
Delicious.
Nemoci se obyvatelstvu převážně vyhýbají - sporadicky se
vyskytuje kocovina nebo přejedení (zažívací potíže).
Občas se projeví
jev zvaný "Poryv" nikdo neví proč, ale stařešinové ho vycítí (loupání v
kolenou, mráz po zádech,...) a pak se vždycky semele něco ošklivého.
Stůl nesmí být nikdy prázdný, i kdyby tam měla být jenom miska s ovocem nebo
chleba.
Příjezd Pyrníka je třeba vždy řádně oslavit.
Jakýkoliv
důvod pro oslavu, je dobrý důvod.
Mezi nejrozšířenější rasy patří tak trochu hobitoidní lidé, jinak zde najdeme
čisté lidi, hobity a elfy. Další rasy podléhají schválení organizátorem...
Démoni, dlaci, upíři a podoné existence se zde nevyskytují.
Kněží, starostové obcí, řemeslníci, farmáři, kořenářky, rybáři; popeláře
nepotřebují neboť čistotu okolí udržují všichni občané...
Staří vaří,
vypráví, učí děti, štrikujou, jsou bráni velmi uctivě, baví lidi vyprávěním
vtipů a hraním na hudební nástroje...
Lyžník/Pyrník – nejctěnější
povolání. Vozí různé druhy pyré na ledovce v horách, zpátky vozí do vesnic
mraženou pochoutku, bývají rekrutování z nejrychlejších obyvatel, jsou vysoce
tělesně zdatní a cenění a magické schopnosti k nim přicházejí kolem 30-40
roku. Čím starší lyžník/pyrník, tím kvalitnější zmrzlina... Povídá se, že
velmi staří Pyrníci prý ani nemusí k ledovci.